Ondřej Kobza

Ondřej Kobza

autor projektu

Ondřej je předsedou a autorem projektů spolku Piána na ulici. Studoval politologii a teologii, ale studium ani po mnoha letech nedokončil. Věnoval se desítkám politických happeningů a demonstrací, v Ústí nad Orlicí, odkud pochází, pořádal první koncerty pro své přátele. V roce 2010 si otevřel svou první kavárnu Café V lese, která proměnila Krymskou ulici a Vršovice v jedno z nejživějších míst v Praze. Rok poté společně s Martinem Kontrou začal provozovat venkovní bar Bajkazyl na Rašínově nábřeží, jenž se nemalou mírou zasloužil o oživení celé pražské náplavky. V roce 2013 začal provozovat svůj třetí podnik – Café Neustadt v samotném srdci Prahy na nádvoří Novoměstské radnice v Praze na Karlově náměstí, kavárnu, kterou již druhým rokem doprovází letní festival Nebe nad Neustadtem. Piánům na ulicím se Ondřej začal věnovat před třemi lety, kdy rozmístil první piána po Praze, později pak pomáhal desítkám místních organizátorů oživit města po celé České republice. Piána následoval nápad rozmístit do veřejného prostoru šachové stolky jako místa pro náhodná i plánovaná setkání s přáteli a vynález veřejného jukeboxu na poesii Poesiomat či altánku na poesii Veršomat. V současné době žije Ondřej na trase mezi Vršovicemi, Karlovým náměstím a Ratajemi nad Sázavou, v nichž si pronajal církevní památku, hrad Pirkenštejn, který bude sloužit jako místo pro inspiraci, setkávání a podněcování nových nápadů. Ondřej je celoživotním čtenářem Nietzscheho, a možná proto se pouští do každého svého projektu se zarputilou energií a schopností každou překážku vnímat jako další výzvu. 

Michaela Hečková

Michaela Hečková

ředitelka

Michaela studovala českou filologii se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích, kulturální studia a bohemistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a teorii interaktivních médií na Masarykově univerzitě. Začínala jako literární kritička, ale později přešla na druhou stranu umělecké produkce. Pracovala na projektech Ostrava 2015, v olomouckém kině Metropol, na komunitních projektech pro Galerii Chodovská tvrz na pražském sídlišti Jižní Město. Posledních pár let se věnuje aktivitám v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice – festivalu Babí léto v Bohnicích a galerii současného umění Prádelna Bohnice. Byla programovou ředitelkou festivalu o umění ve veřejném prostoru Street for Art a příspěvkové organizace Praha 14 kulturní, která se snaží o kulturní revitalizaci čtrnácté pražské městé části, tedy mimo jiné sídliště Černý Most. Piána na ulici jsou jejím prvním projektem odehrávajícím se za hranicemi pražských periferií. Baví ji bývalé průmyslové stavby, dramaturgie komunitních projektů, dramaturgický a produkční babysitting začínajících kulturních organizátorů, zapojování specifických sociálních skupin, nejrozmanitější projevy lokální kultury, hodiny strávené ve vlaku, hodiny strávené telefonováním. Má slabost pro krizové scénáře, plány bé, chaos a beznaděj, ze kterých se na konci dne vyklube konkrétní projekt.