Poesiomat, neboli jukebox na poesii, je vynález, který oživuje veřejný prostor poesií. Zvukový objekt je řešen jako automat s jednoduchým ovládacím systémem, díky kterému si uživatelé mohou sami volit jednotlivé básně.

Poesiomat je pojat jako socha, která tvarově vychází z tradičních hlásných zařízení jako jsou hlásná trouba, megafon, gramofon. Upozorňuje tím na svou hlavní funkci, reprodukci básní široké veřejnosti. Tvarosloví objektu reflektuje složitý a proměnlivý kontext města – park, historickou zástavbu, rušné ulice a třídy, křižovatky, zvýšený pohyb lidí – a je koncipován tak, aby působil jako svébytná instalace, kterou je možné umístit jak do historického centra, tak na místa modernější zástavby. Objekt je bytelný, konstrukčně jednoduchý a celistvý. Tvořen je počítačem a zesilovačem, jehož hlasitost lze přirozeně v případě potřeby ovládat.

Autoři projektu jsou Ondřej Kobza, Jitka Tomsová a Vítek Ježek. 

Poesiomat dnes nyní najdete v Kievě, Moskvě, New Yorku, Velké Británii, Benátkách, Olomouci, Mariánských Lázních, Novém Městě na Moravě, a v Praze, na Náměstí Míru. 

V nejbližší době rozezní poesie také ulice Berlína, Lodze, Klatov, Madridu a dalších měst. 

 

Partnerem pražského poesiomatu jsou BU2R a Český rozhlas. 

Partnerem pro projekt v zahraničí jsou Česká centra.