KARLOVY VANY

KARLOVY VANY

Pořádali jsme o víkendu speciální barokní koncert venku na kolonádě v Karlových Varech. Rozmístili jsme tam i dvacet starých lázeňských van a lidé si do nich při poslechu hudby mohli lehnout. V některých byla termální voda z místního pramene. A v jiných peří, bylinky, břečťan. Chtěl jsem naplnit jednu vanu jenom Becherovkou. Kdyby se pak štastlivec do Becherovky ponořil a pak pokračoval v kuriózní proceduře a lehl si do vedlejší vany s peřím. No, dost šílených představ.

Většina návštěvníků jen postávala. Ale našel se odvážný pár, který prošel městem na kolonádu v županech a koupacích čepicích. Ve vaně si pak zapálili i doutník. Jiná dívka se slamákem se do vody ponořila v bílých šatech. Cítit těch čtyřicetpět stupňovou vodu, jak oblažuje celé tělo. Kolem stromy, ptáci. A barokní trio.

Zkusili jsme to jako experiment. Někam rozmístíte vany a především do těch suchých si lidé spontánně léhali a žasli. Snad se z toho stane tradice. Co jiného je pro Karlovaráky tak typické? Jinde by to nedávalo takový smysl. V Ostravě bychom museli místo van použít hornické uhelné vozíky, naplněné jen ohřátou vodou.

Myšlenka hudebních lázní vznikla před šesti lety, když jsem s jedním kamarádem hudebníkem uvažoval, jaký neobyčejný koncert uspořádat u nás na Střeše Lucerny. A on slangově utrousil, že by Adam Plachetka mohl zazpívat Johndovany. Tak totiž říkají Mozartově opeře Don Giovanni, kterou složil a odpremiéroval v Praze. A tak nám Plachetka zazpíval a lidé si mohli lehnout při poslechu do vany. Vykoupili jsme tehdy na bazoších snad všechny vesnické plechové vany.

A z Johnadovany jsou Karlovy Vany. A pokaždé se něco naučíme. Ve Varech prý před sto lety nějací surrealisté nakopávali nebe. Asi na takových místech proudí čas, myšlenky a imaginace jinak.